Může nám COVID-19 poškodit mozek ?

Existuje mnoho způsobů, jak může COVID-19 poškodit mozek. Jedním z nejčastějších dopadů COVID-19 na mozek je mozková mlha.Mozková mlha není lékařský nebo vědecký termín, ani není sama o sobě zdravotním stavem. Používá se k popisu toho, jak se člověk cítí, když má pomalé, neostré myšlení s výpadky paměti, pocity zmatenosti nebo boleti hlavy. Nová data ukazují, že u některých pacientů po COVID-19 přetrvává mozková mlha i více než 8 měsíců.

"Je to zničující zejména pro mladé lidi, kteří byli před COVIDEM v dobrém zdravotním stavu, ale nejen pro ně. Většina lidí věří, že přežije COVID a bude zase v pořádku, ale mozková mlha, kognitivní poruchy, únava a úzkost jim mohou dlouhodobě, bez ohledu na závažnost průběhu onemocnění znepříjemňovat život" říká Jacqueline H. Becker, PhD, autorka studie dopadu COVID na mozkové funkce. "Velké obavy také vzbuzují otázky, zda Long-Covid nezvyšuje riziko změn mozkových funkcí a zda později nevystaví lidi vyššímu riziku kognitivních potíží, které vidíme u neurodegenerativních stavů".

Příčinou mozkové mlhy ve spojení s COVID-19 jsou nízké hladiny kyslíku, případně různé stupně poškození mozku vlivem vysokých hladin cirkulujících cytokinů a zánětlivých mediátorů. Mohou to být i nepříznivé účinky různých léčebných postupů, včetně intubace nebo dalších získaných infekcí. Mozková mlha není jen "v mysli" pacientů, ale je skutečným biologickým fenoménem. Mozek je dynamický orgán se schopností zlepšovat svoji funkci až do vysokého věku. Je to velmi citlivý orgán, který má rozhodující vliv na kvalitu našeho života, pracovní výkon a celkové fungování. Na optimalizaci kognitivní výkonnosti, zdraví mozku nebo zastavení kognitivního poklesu má, na základě nejnovějších vědeckých výzkumů, zásadní vliv kyslík. K tomu, aby se mozek zase dostal do formy po prodělané nemoci nebo úrazu je však zapotřebí mnohem více kyslíku než při běžném dýchání. Nejúčinnějším způsobem, jak rychle dodat mozku kyslík a dostat ho do kondice je hyperbarická kyslíková terapie, která

rychle zvyšuje saturaci mozku kyslíkem, snižuje otoky a záněty mozkové tkáně, podporuje růst nových krevních cév, reaktivuje nečinné neurony, zvyšuje produkci vlastních kmenových buněk, které mohou nahradit odumřelé a poškozené nervové buňky.

Na rychlosti záleží

Mozkové buňky jsou na kyslík velmi citlivé. Při jeho nedostatku, lokální hypoxii, rychle ztrácí svoji funkci nebo odumírají. Rychlost, s jakou se mozku dostane pomoci, je klíčová. Čím dříve se do mozkové tkáně dostane potřebné množství kyslíku, tím je menší riziko dlouhodobých potíží nebo nezvratných změn.